Základem mÃrného klimatického pásu je stÅ™Ãdánà a to pravidelné stÅ™Ãdánà roÄnÃch obdobÃ, které jsou urÄeny pÅ™Ãmo podle kalendáře. PoÄátek roku vždy provázà zima, bývá poÄasà studené Äi mrazivé na horách s velkým množstvÃm snÄ›hu, v nÞinách nenà prakticky nikdy zima po celé toto obdobÃ, tedy po obdobà třà mÄ›sÃců. Od prosince do února máme zimnà obdobÃ.
Zima
Je tzv. obdobnÃm vegetaÄnÃho klidu, klid má i fauna, nÄ›která zvÃÅ™ata odlétajà do teplých krajin, jiná zimu prospà a naopak se k nám stÄ›hujà ta zvÃÅ™ata, která majà zimu rádi a jsou pro toto obdobà pÅ™izpůsobeni. ZvÃÅ™ata si vytvářejà pÅ™ed zimou i bohaté zásoby a celkovÄ› se na toto pomÄ›rnÄ› drsné obdobà pÅ™ipravujÃ. V zimÄ› nenà samozÅ™ejmÄ› žádná potrava, vÅ¡e studené, zmrzlé Äi pod snÄ›hem - tÃm jsou myÅ¡leny napÅ™Ãklad ležÃcà klacky Äi vÄ›tve, které bývajà Äasto jedinou obživou napÅ™Ãklad pro zajÃce Äi srnky, které v zimÄ› musejà normálnÄ› fungovat a nikam nemohou odlétnout a ani celou zimu neprospÃ. I rostlinstvo v zimÄ› spÃ, shodà listà a prospà zimu. ÄŒasto se vÅ¡ak stane, že nÄ›které stromy Äi keÅ™e zimu nepÅ™ežijÃ, zvláštÄ› když vládnou holomrazy, protože snÃh je sice studený, ale funguje jako tzv. peÅ™ina. PÅ™i mrazech Äi silných mrazech zamrzajà nejen rybnÃky a nádrže - tedy stojaté vody, ale led svÃrá i koryta Å™ek a potoků. Teplota vody dosahuje tedy 0°C.

Jaro
Krásné obdobÃ, které zaÄÃná v bÅ™eznu a konÄà v kvÄ›tnu. DalÅ¡Ã tÅ™i mÄ›sÃce trvá tedy tzv. jarnà obdobÃ, kdy se pÅ™Ãroda po zimÄ› probouzÃ, vÅ¡e postupnÄ› puÄÃ, posléze rozkvétá, vÅ¡e je svěžà nové a krásnÄ› vonÃ. Zvěř zaÄÃná být aktivnÃ, pÅ™iletà postupnÄ› i ptactvo z teplých krajin a naopak odletà ti, kteřà tu byli na zimu. Jarnà Slunce už probouzà hmyz a má pomÄ›rnÄ› velkou sÃlu, i když poÄátek jara je velmi promÄ›nlivý a vládne spÃÅ¡e chladnÄ›jÅ¡Ã a zrádné poÄasÃ. Objevujà se postupem Äasu prvnà jarnà bouÅ™ky, den se prodlužuje a noc je kratÅ¡Ã, postupnÄ› ustoupà i rannà mrazÃky.
Léto
Den je nejdelÅ¡Ã, rostliny jsou nejvÃce rozvinuté a stromy majà nejtmavÅ¡Ã a nejvÄ›tÅ¡Ã listy. CelkovÄ› je hodnÄ› zelenÄ›, Slunce má nejvÄ›tÅ¡Ã sÃlu, je tedy nejvýše na obloze a Äasto i spaluje, pÅ™i suchu vznikajà požáry, obÄas bývajà tropické vlny veder, ale Äetné jsou hlavnÄ› v poÄátku léta, které trvá od Äervna do srpna, bouÅ™ky a bouÅ™e. Konec léta je ale velmi zrádný, už ráno i mrzne, jsou ÄastÄ›jÅ¡Ã rosy nebo i mlhy, ale pÅ™es den může být klidnÄ› i tropických 30°C nebo vÃce. Vodnà plochy, ale i Å™eky jsou Äasto prohřáté i na 23°C, u nádržà a jezer se teplota nÄ›kdy dostane i na 27 nebo 28°C. Ideálnà podmÃnky pro koupánà ve volné pÅ™ÃrodÄ› panujà hlavnÄ› v Äervnu a Äervenci, nÄ›kdy i v srpnu, kdy ale chladné noce už teplotu vod pomalu snižujÃ. Léto, tedy to pravé, netrvá dlouho a proto se vždy zdá, že je pÅ™ÃliÅ¡ krátké oproti zimÄ›.
Podzim
PÅ™Ãpravy na zimu, lidé, zvěř i rostliny se pÅ™ipravujà na zimu. VÅ¡e postupnÄ› ztrácà barvu, listà se krásnÄ› zbarvuje a postupnÄ› opadává, tráva a luÄnà kvÄ›tiny schnou a postupnÄ› vylupujà semÃnka, aby se mohly rozmnožit a pÅ™ÃÅ¡tà rok opÄ›t vyrůst nové. Možná smutné obdobÃ, kdy odcházà léto a pÅ™icházà zima, je to obdobà mezi létem a zimou, které sloužà k postupné pÅ™ÃpravÄ› na zimu. V poÄátku podzimu, který trvá od zářà do listopadu se koná tzv. "babà léto". Tedy poslednà teplé dny, které už ale nejsou pÅ™eci jen pravé letnÃ. Z hlediska poÄasà se objevujà zpoÄátku i krásné letnà dny, ale chladné a postupem Äasu i mlhavé dny. Mlh bÄ›hem podzimu pÅ™ibývá, sluneÄnÃho svitu je málo, nÃzká oblaÄnost a mlhy, tedy inverze se v naÅ¡Ã kotlinÄ› držà i celý den, je ÄÃm dál, tÃm chladnÄ›ji. zima se blÞÃ, až spadne vÅ¡echno listÃ, objevà se nÄ›kdy už i na podzim v nÞinách prvnà snÃh.

SamozÅ™ejmÄ› v dneÅ¡nà dobÄ› existujà v tÄ›chto obdobÃch výkyvy a to nÄ›kdy Äasté, to už je téma spÃÅ¡e do kategorie zmÄ›n klimatu, která také v naÅ¡Ã teorii dostane prostor a to pomÄ›rnÄ› velký. Vzpomeňme napÅ™Ãklad na sněženà v Å™Ãjnu 2010 nebo extra teplé jaro 2009 a podobnÄ›. Ani v létÄ› nejsou teploty stále nad 20°C, nÄ›kdy klesnou i pod 15°C a naopak v zimÄ› nÄ›kdy stoupnou i na 15°C. Tento pÅ™ehled výše charakterizuje obdobà jaká pÅ™evážnÄ› bývajÃ, výkyvy a odchylky od průmÄ›rů jsou pomÄ›rnÄ› Äasté.
Kde vládne mÃrné klima
VOP PoÄasÃ
Klimatologické charakteristiky mÃrného pásma
V mÃrném pásu je nejchladnÄ›ji v obdobà zimnÃm, od prosince do února, poté se teplota postupnÄ› zvyÅ¡uje a v Äervnu, resp. v Äervenci, kdy je den nejdelÅ¡Ã a ZemÄ› je nejblÞe ke Slunci, tak jsou teploty nejvyÅ¡Å¡Ã, bÄ›hem podzimu opÄ›t klesajà až zas na zimnà hodnoty okolo nuly Äi mrnÄ› pod nÃ.
Srážek spadne nejvÃce v letnÃm, vegetaÄnÃm obdobÃ. Od dubna se mÄ›sÃÄnà průmÄ›rné srážkové úhrny postupnÄ› zvyÅ¡ujÃ.
VOP PoÄasÃ
BerlÃn - průbÄ›h teplot a srážek (pÅ™Ãklad mÄ›sta s mÃrným klimatem)
/PoužitÃ: VOP poÄasÃ/
>> Minulé téma v teorii: Klimatologie - úvod (úvod to teorie klimatologie)
MA 13.6.2012 15:27 |