Předpověď počasí je skutečně téma hodně diskutované, téma poměrně časté a věc hodně žádaná a sledovaná zvláště při výjimečných situacích v počasí. Zatímco se ji věnujeme prakticky s převedením veškeré teorie do praktických situací na webu či na FB stránce, tak nyní se podíváme právě na teoretickou část předpovědí počasí.

Předpověď počasí je velice složitá meteorologická disciplína, předpovídají se jednotlivé meteorologické prvky (seznámení v minulých tématech o měření počasí) a nebo meteorologické jevy. (déšť, bouřka, nebezpečné jevy) Předpověď počasí, než dozná finální podoby, prochází velkou řadou procesů, sestavují je meteorologové podle výstupů matematických modelů. Pojďme se podívat na předpovědi počasí alespoň v kostce, neboť při velmi podrobném bádání jak se sestavuje a vzniká předpověď by bylo téma moc dlouhé a muselo by být rozděleno do mnohem více podtémat

To jsou vše hlavní faktory, které se používají při sestavování předpovědi počasí. Vedle dalších, také poměrně důležitých faktorů jako například podklady o chování počasí v minulosti, počasí v zahraničí a spolupráce s ostatními meteorology a to nejen v ČR.

Modelové výstupy jsou základním podkladem pro tvorbu předpovědi počasí. Počítačové systémy pro modelování situace v proudění a postavení tlakových útvarů, na nichž závisí skutečně mnohé jsou v dnešní době běžné a jsou stále zdokonalovány. Vše prochází vývojem a i předpověď počasí prošla značnými změnami a to stejně jako meteorologie, o troše historie bylo psáno v prvním z témat meteorologie.

Z modelových předpovědí se sestavují synoptické mapy - mapy s postavením tlakových útvarů - níží a výší, rozložení frontálních systémů (možná neuškodí zopakování si pojmů z témat tlaková výše, níže a typy front) a nebo také i rozdělení teplot na daném území - tedy vzhledem k proudění vzduchu na daném území. Podle synoptických map (o nichž se dovíte přímo v samostatném tématu, jak se vyznat v synoptických mapách) se již sestavuje přímo předpověď počasí pro dané území. Mapy jsou dělány pro celou Evropu pro naše účely. Existuje několik modelů, které právě dávají výstupy synoptické situace. K takové předpovědi je zapotřebí i znát aktuální stav počasí. (Konkrétní model si můžete najít v odkazech u nás na webu: Předpovědní modely)

Modelování počasí prochází řadou složitých procesů - jmenujme si známé a základní modely pro modelování počasí nejen v ČR: Aladin, GFS, ECMWF, Medard.

Předpovídat počasí na krátkou dobu dopředu lze s předpokladem meteorologovy odbornosti či praxe i podle aktuálního stavu počasí na daném místě. Počasí a obloha nám vždy napovídá, jak se bude počasí chovat v nejbližších hodinách, někdy i dnech. Pozná se to například podle západu Slunce - červánky, krvavé Slunce, podle večerního počasí - přibývání vysoké oblačnosti = nejen večer, nebo také naopak ubývání oblačnosti, rychlé či pomalé ubývání oblačnosti za studenou frontou, koróna kolem Měsíce a spousta dalších faktorů napovídajících chování počasí. K tomuto může meteorolog přihlédnout, nicméně jen podle tohoto se předpovídat počasí s nějakou slušnou přesností nedá. (Více o faktorech značících zlepšení či zhoršení počasí v dalších podtématech předpovědi počasí)

Odborné vzdělání pracovníka - meteorologa je předpokladem pro práci meteorologa, která má být úspěšná. To samé platí o praxi meteorologa. Čím větší zkušenosti má pracovník v oboru a na daném pracovišti v tomto případě předpovědní oddělení, tím může lépe odhadnout chování počasí a dle svého uvážení předpověď počasí formulovat či opravit. Pokud se modelové výstupy na základě znalostí a praxe meteorologa takovému meteorologovi nezdají být zcela správné a přesné, může dle svých zkušeností předpověď formulovat jinak. Záleží také na něm, kterému modelu v dané situaci bude věřit více, na který vsadí na základě své praxe a znalostí či záleží na tom, zda bude vůbec zcela některému modelu věřit a nesestaví předpověď z větší části sám na základě jiných faktorů dle svého uvážení či bude brát v potaz více modelových výstupů.