V tomto tématu se podíváme hlavně na data a absolutní rekordní hodnoty. podíváme se tedy kde je opravdu nejvíce deštivo, kde byl nejnižší tlak vzduchu a nebo také jaká oblast světa je vůbec nejsušší ze všech pouští.

O tom, že počasí a příroda prostřednictvím něho, je skutečně vládce na Zemi není pochyb. Hodnoty extrémního počasí, všechny další důkazy z historie i z nedávné doby ať už fotografie, spisy o extrémním počasí a nebo i zážitky lidí, jsou taktéž jasným důkazem velké síly a vlády přírody nad celým světem. V tématech o meteorologii se o historii počasí jistě něco dovíte.

Znáte tropické teploty z ČR? Když jsou teploty velmi vysoké, tedy nad 34°C? Jistě ano, žádné extrémní počasí, zkrátka když je toho už moc, není příjemné. Je zajímavé a pro zájemce o počasí či přímo meteorology neobyčejně zajímavé. A co teploty kolem 40°C či více? Z ČR je známe, ale jsou spíše jen velmi ojedinělé. A jaká byla nejvyšší teplota na světě a kde byla změřena?

Maximální teplota byla změřena v Al Aziziyah v Libyi a to 13.9.1922, činila 57,8°C.

Průměrná teplota za rok. U nás v mírném pásu nebývá vysoká, protože teplé letní měsíce s průměrnou teplotou kolem 20-24°C jsou střídány zimními měsíci s nízkými teplotami. Tam, kde je horko či teplo po celý rok, jsou průměrné roční teploty běžné průměrným teplotám v ČR za červen či červenec a nebo vyšší. Ale jaká byla nejvyšší průměrná roční teplota na světě?

Maximální průměrná roční teplota byla změřena v Dallolu v Etiopii mezi lety 1960-1966 a činila 34,4°C.

Mrazy jsou protipól tropů a extrémních vln veder. Setkáváme se s nimi v zimním období v ČR. Teploty kolem -15°C jsou jistě, pokud trvají déle, silným mrazem. A co teploty pod -20°C, jistě není příjemné v takovém mrazu vůbec jít venku či tam pobývat delší dobu. Teploty pod -30°C známe, jsou to extrémní mrazy. A co třeba -50°C, to už musí být nesnesitelná teplota. Více kolik bylo naměřeno nejméně? Podívejme se na absolutní rekord, po kterém se nám budou mrazy kolem -15°C celkem běžné v ČR a banální či prosté.

Minimální teplota byla změřena na stanici Vostok v Antarktidě a to 21.6.1983, činila -89,2°C.

A tam, kde zima po celý rok, jsou průměrné roční teploty nízké či dokonce mrazivé. Kde byla naměřena ale minimální roční průměrná teplota na světě?

Minimální průměrná roční teplota byla změřena na Pólu v nedostupné části Antarktidy a činí -58°C.

A co změny teplot? U nás jsou teplotní výkyvy za krátký čas dosti běžné a bohužel nejsou příliš dobré pro lidský organismus. Výrazné ochlazení bývá častější a hlavně výraznější změnou teploty v ČR - ale jak již napovídá název mírného pásu, rozhodně to není nic proti drsnosti počasí ve světě. Co když teplota klesne v jediný den z kladných hodnot do záporných a to hluboko. Kde nejvíce klesla, aneb kde byla nejvyšší amplituda teplota?

Nejvyšší amplituda teploty byla zaznamenána v Browningu v Montaně, USA a to 24.1.1916, klesla tehdy z +6,7°C na -49°C.

Za den u nás často spadne dost vody až extrémně. Pamatujete na nedávný rok 2010, kdy spadlo třeba i cca 300mm vody za den? To má za následek samozřejmě povodně, o kterých byla řeč v minulých tématech. Ale kolik činí absolutní minimum ze světa?

Nejvyšší denní úhrn srážek byl změřen v Chilaosu na ostrově Reúnion (Indický oceán) a to 15.3.1952, činil dokonce 1870mm/24h.

A roční průměrné srážky. Ty jsou v ČR také oproti světovému absolutnímu rekordu zcela zanedbatelné.

A za rok - kolik nejvíce spadlo na světe vody za rok? Opravdu vysoké číslo.

Nejvyšší roční úhrn srážek byl změřen v Cherrapunji v Indii a to od srpna 1860 do července 1861 a činil 26 461,7mm/365dní.

Nejvyšší průměrný roční úhrn srážek byl změřen v Mawsynramu v indii a činil 11 874mm.

Kroupy a tedy krupobití je v ČR taktéž hlavně v letním období časté. Bouřky se s kroupami objeví prakticky na některém místě několikrát za sezónu. Jedná se o malé či střední kroupy, maximálně a to ojediněle o kroupy větší. Ty ale neváží rozhodně tolik kg, jako nejtěžší kroupa na světě.

Nejtěžší kroupa na světě byla zvážena po krupobití v Bangladéši a to 14.4.1986, její hmotnost byla rovný 1kg.

Sněžení, přívaly sněhu a radost v obličejích dětí či milovníků zimy a zimních sportů a naopak rozčarování u řidičů z povolání či ostatních řidičů a nebo záchranářů, v neposlední řadě i u silničářů a cestářů, kteří mají napilno. U nás je v horách často velké množství sněhu a hrozí i lavinové nebezpečí, například 3. nebo 4. stupně. Leží na horách třeba 300-500cm sněhu a nebo i více. Ale stále se pohybujeme v číslech nízkých. Jedná se o 3-5m sněhu - nejvyšší sněhová pokrývka na světě byla ale o mnoho vyšší.

Nejvyšší sněhová pokrývka byla změřena v Tamaracku v Kalifonii, (USA) v březnu 1911 a činila 11,46m. (1146cm)

Sucho v ČR někdy nezná slitování. Ale málokdy se stane, aby nepršelo výrazněji měsíc či déle. Stalo se to například ale v letošním roce, v roce 2011. Ale co je to oproti světovému extrému, kde je tedy nejsušší místo na světě?

Nejsušším místem na světě je pouštní oblast Atacama v Chile, kde neprší i rok. Prší zde jen několikrát za století. Můžeme tedy říci, že zde prakticky neprší.

U nás dokáže také pěkně zatočit nejen se stromy, ale i se všemi věcmi, které nejsou pevně přivázány či připojeny a nebo jinak zabezpečeny. Jistě vzpomínáte na orkány, které se přes ČR prohnaly. Bohužel škody i na lesních porostech byly velké. Průměrná rychlost větru není ale tak extrémní jako nárazy. Například při orkánu Kyrill v lednu 2007 v ČR na Sněžce byl změřen náraz 216km/h. Pozor je to již docela blízko absolutnímu rekordu ve světě - co se nárazů týče.

Nejvyšší rychlost větru byla u země změřena v údolí řeky Mississippi v USA a to během bouře Camille a průměrná rychlost větru činila 322km/h, nárazy pak 338km/h.

Ve výrazných tlakových výších se vyskytuje skutečně tlak vzduchu, který dosahuje i 1040hPa - v ČR se tento tlak i v nedávné době objevil. Ale co třeba tlak vzduchu nad 1050hPa, to je již pěkná rozsáhlá tlaková výše. Nicméně opět celosvětový rekord je pro naše poměry nepředstavitelný.

Nejvyšší tlak vzduchu by změřen v Agatě na ruské Sibiři a to 31.12.1968, činil 1083,5hPa.

Hluboké tlakové níže přinášejí extrémy počasí. Opět v poměrech ČR pamatujeme níže s tlakem minimálně přibližně 950-960hPa. Ale světový rekord je mnohem, v tomto případě, nižší. Nejnižší tlak dokonce klesnul pod 900hPa a to během tajfunu Tip.

Nejnižší tlak vzduchu byl změřen západně od ostrova Guam v Tichém oceánu a to 12.10.1979, činil 870hPa.

>>> Vidíte že extrémy jsou skutečně většinou pro nás neuvěřitelné, síly přírody jsou vidět na světě dnes a denně. Překonání rekordů ať už z hlediska země, Evropy je méně časté. Překonání celosvětových rekordů je ještě méně pravděpodobné, nicméně počasí dokáže vše, tedy i překonat své vlastní rekordy zdob minulých. Nechme se překvapit.