Zvláště povodně, které vyvolává zejména déšť, ale samozřejmě že to není jediná příčina vzniku povodní. Příčiny vzniku povodní si právě v tomto tématu popíšeme. Povodně také mohou souviset se sesuvy půdy. Spojme si tedy příčiny a následky. Příčinou povodní může být vytrvalý a silný déšť, odtávání sněhové pokrývky - tedy jakýkoliv rychlý odtok vody do koryt vodních toků. Příčinou sesuvů půdy, tedy nejprve jejímu podmáčení mohou být trvalé a vydatné deště, ale i povodně nebo přesycená půda od tání velkého množství sněhu. Vše má ale v sobě vodu, tedy nasycení vodou ať už z formy sněhu - pevné, z formy plynné z oblaků a nebo přímo z koryt vodních toků, tedy samotné vody.

Opakem povodní je sucho - o tom v dalším tématu extrémů počasí.

Povodní existuje celá řada - typů povodní. povodně nevznikají jen jako následek silného a trvalého deště. Existují i povodně z rychlého odtávání sněhové pokrývky, dalším typem povodní je například kombinace tání snehu a srážek v tekuté podobě za příznivých - tedy vysokých teplot. Velké množství zásoby vody ve sněhu - v roce 2006 bylo skutečně obrovské. Tání bylo způsobeno velmi citelným oteplením koncem března 2006 a to až na 22°C, srážek dešťových nebylo sice úplně mnoho, ale jistě pomohly rychlejšímu odtávání a také samotné srážky zhoršily povodňovou situaci.

Rozdělme si povodně takto:

> Povodně z vydatných a trvalých srážek (zvláště na jaře, v létě či na podzim - 1997, 2002, 2010)

> Tzv. bleskové povodně - z prudkých přívalových dešťů, hlavně tedy z bouřek (především v létě - 2009)

> Povodně z odtávání sněhové pokrývky - kdykoliv v zimě a často brzo na jaře. Pokud odtává sníh z hor, středních poloh a téměř ve stejnou dobu i z nížin, je to nejhorší situace - 2006)

> Povodně z odtávání sněhu v kombinaci s dešťovými srážkami - déšť usnadňuje odtávání, pokud fouká vítr, sníh roztává ještě rychleji a koryta toků se plní (v poslední době - leden 2011)

> Povodně při ledových jevech (tzv. ledové povodně) - povodně jsou samozřejmě hydrologické téma, ale o hydrologii si budeme v teorii povídat podrobněji, tedy i o ledových jevech na tocích. Jedná se o nahromadění ledu a ucpání pokryta - to pak při dlouhých mrazech není potřeba tání a ani srážky a povodeň je na světě. Jen v zimě a nedávno se tak na více místech dělo v lednu 2011 - ledová beriéra se musí odstranit těžkou technikou. Na řece Berounce tenkrát hrozilo rozlití toku, led se naštěstí za dozoru hasičů uvolnil a odtekl korytem bez větších komplikací.

Povodně nejsou tedy jen dostávání většího množství vody do koryt, potoků a řek vlivem tání sněhu a nebo srážek, kdy působí na průběh povodní a má velký vliv teplota - jak se vyvíjí, zda je nad bodem mrazu i v noci, dále srážky - zda prší i ve vyšších polohách a jak, také vítr, který urychluje tání sněhu - jak fouká, z jakých směrů a zda fouká tedy hlavně i u zemského povrchu.

Povodně jsou právě také ucpání toku, kdy při pozdním odstranění náplavy - tedy ledu a pak i nečistot, které se běžně v toku vyskytují, dochází k vzdutí hladiny a to posléze i na SPA a dále by to vedlo k pokračujícími vzestupu hladiny až rozlití řeky z koryta - voda si vždy najde cestu a lidé ji jen usměrňují v rámci možností a vedou tudy, kudy je to pro ně výhodné - nicméně ne vždy se to podaří. Tuto situaci je nutno řešit co nejdříve, pak se i v korytě špatně pracuje.

S vydatnými dešti, které přinášejí v tomto případě už i povodně, jsou spojeny sesuvy půdy. Poslední významné na jaře 2010 na Moravě a ve Slezsku po dvou vlnách povodní. Sesuvy půdy tedy vyvolá pomáčení a změknutí půdního masivu, který se pak sesouvá do údolí. Například od nějaké propasti či do koryta řeky či do jezera - z veškerých svahů podobně jako laviny, akorát se jedná o jiný materiál - nicméně neméně závažné jsou sesuvy půdy, tedy hlíny, jílu a také kamení - to je ovše důležité pro držení pohromadě. Nicméně při velké vlhkosti - rozmáčení vodou, se uvolní vše - celý svah.

MA 1.3.2012 15:03