Co je to vlastnÄ› blesk - jsou to klasické elektrické výboje, stejnÄ› tak jako ke srážkám v bouÅ™kovém oblaku docházà i k bleskovým výbojům, když je oblak dostateÄnÄ› vyvinutý. To už vÃme ze základů teorie bouÅ™ek. Blesk je tedy svÄ›telný projev bouÅ™ky, a vÃme z fyziky že se svÄ›tlo Å¡Ãřà rychleji než zvuk, proto blesky jsou vidÄ›t jako prvnÃ, než je pak slyÅ¡et dunÄ›nà hromu, což nenà nic jiného než zvuková podoba blesku.
>>> v tomto tématu si povÃme jak zjistÃme vzdálenost bouÅ™ky od mÃsta, kde pozorujeme, kde se nacházÃme.
Pokud blesk uhodà do zemÄ›, je to mnohem vÄ›tÅ¡Ã zvukový efekt než když blesky jen tak kÅ™ižujà mezi oblaky. Nejen silnÄ›jÅ¡Ã rána kterou hrom (blesk) vydá, nám napovà jak daleko je bouÅ™ka, ale dá se to pÅ™esnÄ›ji spoÄÃtat.
Jak je bouřka daleko?
MÃsto pozorovánà dejme tomu Praha - východ. VidÃme blesk, tak poÄÃtáme sekundy. V okamžiku, kdy uslyÅ¡Ãme hrom, pÅ™estaneme poÄÃtat a dospÄ›jeme k nÄ›jakému ÄÃslu. Jen málokdy to bývá jedniÄka, dvojka a podobná nÃzká ÄÃsla. To znamená, že by bouÅ™ka byla v mÃstÄ› pozorovánÃ. Dejme tomu, že napoÄÃtáme do 25. ÄŒÃslo, ke kterému dospÄ›jeme vydÄ›lÃme ÄÃslem 3 a výsledek se rovná poÄtu kilometrů, kolik je od nás bouÅ™ka vzdálena. V naÅ¡em pÅ™ÃpadÄ› to je 8.3km. BouÅ™ka nenà daleko, ale ani ne blÃzko, abychom se nestaÄily "klidit z mÃsta do bezpeÄÃ. Důležitá je ale rychlost postupu a smÄ›r postupu bouÅ™ky, toto vÅ¡e sledujà práve lovci bouÅ™ek, kteřà jsou opravdu vybaveni, aby staÄili udÄ›lat dokumentaci a jeÅ¡tÄ› vÄera z mÃsta odjet do bezpeÄÃ. BouÅ™ky jsou nevyspytatlné a mohou mÄ›nit svůj postup, tvar a rychlost postupu.

Za tmy vidÃme blesky na velkou vzdálenost, kdy hrom tÅ™eba ani nenà vůbec slyÅ¡et = bouÅ™ka je velmi daleko, ale je tÅ™eba poÄÃtat s jejÃm pÅ™Ãchodem, nicménÄ› "je jeÅ¡tÄ› Äas".
Typy blesků
Blesk uhodà do zemÄ› jen v menÅ¡inÄ› pÅ™Ãpadů, kdyby každý uhodil do zemÄ›, vypadalo by to po sezónÄ› bouÅ™ek velmi dÄ›sivÄ› a bouÅ™ky by byly mnohem niÄivÄ›jÅ¡Ã. NÄ›které bouÅ™ky pÅ™inášejà skuteÄnÄ› kromÄ› vydatných srážek, silného vÄ›tru také velmi pÄ›knou svÄ›telnou show, jinými slovy mnoho blesků o velmi vysoké teplotÄ›. (až 30 000°C)
- Mezi mraky - mezi dvěma oblaky
- UvnitÅ™ jednoho mraku - tÄ›ch je nejvÃce
- Mezi mrakem a atmosférou
- Mezi mrakem a zemà (pÄ›knÄ› fotogenické, ale málo Äasté)
Blesky spojujà zápornÄ› nabité oblasti a oblasti nabité kladnÄ› - pravidlo z fyziky o pÅ™itahovánà opaÄnÄ› nabitých pólů.
Detekce blesků - suma blesků a kde se blesky vyskytujÃ. Kde bouřà můžeme tedy volnÄ› sledovat pomocà následujÃcÃch aplikacà na tÄ›chto stránkách: (detekce blesků i na naÅ¡em webu z různých zemà Evropy v sekci odkazy)
Vznik blesku
Kladný náboj se nacházà v hornà Äásti bouÅ™kového oblaku, záporný ve spodnà Äásti. V tomto pÅ™ÃpadÄ› zÃská zemÄ› kladný náboj. TÃmto vytvoÅ™ené elektrické pole narůstá, do doby než vzduch pozbyde vlastnosti izolantu a tolik eletronů pak vystÅ™elà ze zápornÄ› nabité spodnà Äásti oblaku. Jedná se o neviditelnou jiskru, ta se pohybuje smÄ›rem k zemskému povrchu a jakmile mu pÅ™iblÞÃ, tak pÅ™itáhne kladný náboj, který má právÄ› zemÄ›. Jiskry se spojà a tvořà tzv. kanál. Podél tohoto kanálu stoupá silný proud kladného náboje zpÄ›t nahoru ze zemského povrchu a tento výboj vytvářà tu svÄ›telnou stopu, známou pod pojmem blesk.
PomÄ›rnÄ› složitý způsob vzniku blesku, než dojde k jeho skuteÄnému vzniku. To je důkazem, že se vÅ¡e dÄ›je velmi rychle. Popsáno je to v tomto odstavci doufejme co možná nejsnadnÄ›ji k pochopenÃ.
/použitÃ: poÄasÃ, cesty za poznánÃm/
MA 18.1.2012 16:00