Bavíme se o srážkách vyskytujících se při teplotě vzduchu okolo bodu mrazu, pod bodem mrazu či velmi pod bodem mrazu. To, že se v zimě může vyskytnout déšť nebo mrholení je samozřejmé, ale za předpokladu dostatečně vysoké teploty.

Také především zimní druh srážek, v létě se ho nedočkáme a proto se nejedná o déšť, ale o zmrzlý déšť. Jsou to dešťové srážky, které při dopadu na zemský povrch procházejí tenkou vrstvou studeného vzduchu a jsou tedy přechlazené. (o důsledku tohoto druhu srážek se ještě zmíníme u konce článku)

Klasický zimní druh srážek a to za určitých podmínek. Postačí k tomu, aby při cestě z oblaku na zemský povrch neprošly tyto sněhové srážky žádnou teploou vrstvou a neměly tedy šanci roztát. Pak na zemský povrch dopadají ve formě sněhu. Ten se na zemi hromadí při dostatečné teplotě, Záleží ale také na tom, jaký terén je pro sněhové vločky připraven. Čím více je zem promrzlá, tím snadněji se sníh na zemi drží a hromadí.

Klasické zimní přeháňky nebo někdy i podzimní v chladném až velmi chladném SZ proudění v ČR, které přinášejí sněhové krupky aneb padá krupice. Stane se tak, když sněhové srážky, které vypadly z oblaku projdou tenkou vrstvou teplého vzduchu, ale poté se nad zemským povrchem dostanou ještě do studené vrstvy vzduchu a opět zmrznou, nejdená se už o čistý sníh, tedy vločky, ale ledová zrnka zvaná krupice o průmeru 5mm.

Každá vločka sněhu je jiná a záleží právě na teplotě vzduchu, jak moc je pod bodem mrazu. Vyveďme se z omylu, pokud si někdo myslel ještě do této chvíle, že sněhové vločky jsou stejné = zkrátka sněží, ať je -5°C nebo -20°C. Není tomu v praxi tak a pokud se tedy ponoříme do teorie sněhu a vloček sněhu, tak zjistíme následující:

>>>>> Nejprve vznik vločky: Krystalky se v oblacích zvětšují a při dosažení určité váhy krystalků, začnou padat dolů. AKRECE - jev, při kterém přechlazené kapičky vody se spojí s ledovým krystalkem po nárazu na něj, který vypadl z mraku. Krystalky se pak rozpadnou na menší kousky ledu a i nadále dostou. Pokud je teplota příznivá a blíží se 0°C, tak se krystalky spojují, shlukují a vytvářejí se složité tvary a jimi jsou sněhové vločky - několik centimetrů.

Poměrně složitý a dlouhý proces vzniku sněhových vloček, možná někoho vyvedl z omylu, že sněhová vločka nějak vznikne v mraku a putuje k zemi - to nikoliv.

Při teplotách 0 až -3°C vznikají destičky, při teplotách -3 až -6°C jehličky, při teplotách -6 až -10°C sloupečky, při teplotách od -10 do -12°C jsou to vykrajované destičky, od -12 do -16°C jsou to hvězdice, pod -16°C jsou to opět vykrajované destičky a pod -22°C jsou to opět sloupečky.

Toto je již pokročilé členění jen pro zajímavost jaké názvy tvarů vloček se vyskytují.

Ač se možná zdá, že ano, tak tomu tak není. Zásadní rozdíl si popíšeme zde mezi ledovkou, náledím a dalšími zimními nešvary na chodnících a silnicích. Bude se jednat i o sněhové jazyky, závěje, ale aby nebylo téma příliš dlouhé rozlišíme některé zimní jevy a zařadíme do jiného tématu - například typy sněhu už se srážkami moc společného nemají.

Pokud je zemský povrch podchlazený, zmrzlý a přijde náhlé oteplení, které se projeví nejprvé ve vyšších vrstvách atmosféry a postupně proniká onen teplý vzduch i do nížin, ale zemský povrch přeci jen tak rychle nerozmrzne, zvláště když se jednalo o trvalé mrazy trvající delší dobu, tak srážky dešťové dopadající na podchlazený zemský povrch začnou tvořit led, tedy ledovku. Souvislou hladnou a průsvitnou vrstvu ledu na cestách, hlavně na asfaltu a betoně dobře viditelnou a také s dobrou funkčností pro klouzání, avšak velmi nepříjemnou a nebezpečnou pro chodce i řidiče.

Co je tedy potom náledí. Náledí nemá nic společného se srážkami, ale bavíme se o ledu, tak si vysvětlíme tento pojem. Jedná se také o oblevu. Sníh při odpolední oblevě roztaje, utvoří se kaluže a také voda ze sněhu teče po chodnících a silnicích. Mohou se také přidat srážky, ale zemský povrch není promrzlý ani podchlazený. Vše zmrzne až s večerním a nočních ochlazením, v některých případech i s ochlazením za studenou frontou během odpoledne třeba. Pak se utvoří náledí. Také na silnicích, cestách a chodnících. Také samozřejmě klouže, ale nemusí být tak hladké a průhledné jako ledovka.

Vznikají velmi podobně při roztátém sněhu během oteplení zejména v průběhu dne, kdy sníh neroztaje zcela, ale jen částečně. Poté se stane opět to nepříjemné ochlazení zpravidla večerní a noční, kdy teploty klesnou pod bod mrazu a utvoří se opět zejména na chodnících a v místech, kde není zajištěn úklid sněhu, zmrazky. Kousky ledu jednoduše řečeno.

Tyto jevy slýcháme v zimě často v předpovědích počasí a díky teorii již víme, co přesně znamenají a co nás při pohybu venku druhý den případně čeká.

I když jsme toto téma připravily poměrně dlouhé, tak za prvé věříme, že to čtenáře potěší a až budou mít čas, tak si článek postupně přečtou, pokud se nejprve leknou jeho délky a za druhé nám ze zimních jevů také něco ještě zbylo - naříklad typy sněhu. To zařadíme někdy do patřičného zimního tématu, třeba do tématu sněhové a ledové bouře.