V minulém teoretickém tématu byly vyjmenovány druhy srážek co do základnÃch druhů, charakteru a intenzity vždy s rozdÄ›lenÃm na srážky v letnÃm a zimnÃm obdobà - poÄÃtaje s kladnými teplotami v létÄ› a zápornými v zimÄ›. O tom, že se déšť nebo mrholenà může vyskytovat i v zimÄ› nenà ani pochyb.
Dnes se zaměřÃme na podrobnÄ›jÅ¡Ã popis druhu srážek a tÃm je: déšť a mrholenÃ
MrholenÃ
O mrholenà jde, pokud jsou kapky, nazývány v tomto pÅ™ÃpadÄ› jako kapiÄky, s průmÄ›rem menÅ¡Ãm než 0,5mm a pÅ™inášà vÄ›tÅ¡inou velmi malé srážkové úhrny - vÄ›tÅ¡inou neměřitelné srážky, ale v pÅ™ÃpadÄ› delÅ¡Ãho trvánà může pÅ™eci jen nÄ›jaké srážkové úhrny pÅ™inést. Padá Äasto z nÃzké oblaÄnosti typu stratus Äi stratocumulus.
Déšť
Za déšť považujeme už kapky vody o průmÄ›ru téměř nerozeznatelného od mrholenà a to od 0,5mm až do 5mm. Déšť už pÅ™inášà srážkové úhrny a nÄ›kdy velmi vyoké až extrémnÃ. SprÅ¡ka, sprcha - tak se nazývá Äasto situace, když nÄ›kdo venku zmokne. NÄ›kdy je to možná až slabé slovo. OblaÄnost nÄ›kdy pustà na zemský povrch skuteÄnÄ› velké množstvà vody - pÅ™Ãkladem mohou být prudké srážky Äi dokonce pÅ™Ãvalové lijáky. PodÃvejme se pdorobnÄ›ji na druhy deÅ¡tÄ›:
Zvláště v létě se z oblaků mohou "sypat" pořádné kapky
>> Slabý a nebo -li drobný déšť, srážkový úhrn nižšà než 25mm/24hodin, mÃrný déšť pÅ™inese 25-76mm/24hodin a silný déšt pak vÃce než 76mm/24hodin. Poté lze klasifikovat déšť i jako extrémnà a to s extrémnÃmi 24hodinovými srážkovými úhrny, které se mohou pohybovat napÅ™Ãklad i od 150 do 200mm za den a podobnÄ›.
Trvalé deÅ¡tÄ› jsou pÅ™inášeny oblaky typu nimbostratus, Äesky tedy deÅ¡Å¥ová sloha - vÃce v tématu klasifikace oblaků - prvnà pokraÄovánà a prudké lijáky Äi pÅ™Ãvalové deÅ¡tÄ› padajà z mohutných cumulonimbů aneb bouÅ™kových oblaků - vÃce v teorii klasifikace oblaků - tÅ™età pokraÄovánÃ.
Déšť z Äistého nebe?
Ano je to možné. Pokud vane Äerstvý vÃtr ve výšce, tak je možné, že srážky vypadávajÃcà ze vzdáleného oblaku unášà a to i daleko od mÃsta působenà oblaku a to do mÃst, kde je zrovna protrhaná oblaÄnost - pÅ™Ãpad hlavnÄ› co se pÅ™ehánÄ›k týÄe, a tam v mÃtÄ›, kde je tÅ™eba i polojasno se objevujà srážky. Naopak v mÃstÄ›, kde se oblak nacházà nemusà moc prÅ¡et a nebo dokonce neprÅ¡Ã vůbec.
To také platÃ, když se srážky vypadávajÃcà z oblaků cestou k zemskému povrchu vypařà a k zemi již nedopadne nic. Tomu jevu - srážkám v dálce nedopadajÃcÃm na zemský povrch se Å™Ãká "virga". Ta se může pÅ™emenÄ›nit ve srážky dopadajÃcà k zemi, ale do té doby než se tak stane, nelze virga zaÅ™adit do klasifikace srážek a považovat za srážky.
PÅ™ÃÅ¡tÄ› nás Äekajà zimnà srážky a kroupy a také dalÅ¡Ã tvary zimnÃch srážek - snÄ›hových vloÄek - viz výpis v tématu druhy srážek.
MA 21.12.2011 15:21 |