Mnohem vÃce, nÄ›kdy až moc, vláhy pÅ™inášejà srážky, které jsou spojené vždy s urÄitou oblaÄnostà - takže opÄ›t navážeme a spojÃme toto teoretické téma s tématem oblaÄnost, ale také se vÅ¡emi dalÅ¡Ãmi dÃly tohoto tématu, které zde na naÅ¡em blogu vyÅ¡ly, tedy vÅ¡echna pokraÄovánà - viz rubrika teorie. Srážky jsou velmi důležitý jev v poÄasà a pro tento jev je potÅ™ebná právÄ› velmi důležitá oblaÄnost, o které byla zmÃnka hned v prvnÃm dÃlu jako o důležité pro život na zemi. V pásmech tropických prÅ¡Ã o hodnÄ› vÃce než u nás v mÃrném pásu. Rozloženà srážek je tam ale zcela jiné, nÄ›které oblasti Äekajà na déšť pÅ™es dlouhé slunné a suché obdobà (u nás by ho nÄ›kdo bral jistÄ› vÅ¡emi deseti) jako na smilovánÃ, ten pak pÅ™ijde a jen tak nepÅ™estane. U nás máme mÃrné pásmo a i když nÄ›kdy oblaÄnost a s nà spojené srážky déle chybÃ, nikdy to nenà tak extrémnà jako v urÄitých oblastech, kde majà tzv. obdobà sucha a obdobà dešťů. Klimatickými pásy a poÄasà v nich se nynà ale zabývat nebudeme, zpÄ›t ke srážkám.
Srážky jsou jedna z podob vody pÅ™i jejÃm kolobÄ›hu v pÅ™ÃrodÄ›. Známe jistÄ› ze zákaldnÃho vzdÄ›lánÃ, že voda, aÅ¥ už zaÄneme kdekoliv má takovýto kolobÄ›h v pÅ™ÃrodÄ›: OdpaÅ™ovánà - z Å™ek, jezer, potoků, nejvÄ›tÅ¡Ã podÃl ale z možà a oceánů, odkud už nikam neodtéká, ale jen se odpaÅ™uje. Voda ve formÄ› ledu, snÄ›hu, taktéž se odpaÅ™uje. Z toho vznikajà oblaky (kondenzace vodnà páry) a ty putujà vÄ›tÅ¡inou nad pevninu, velké množstvà vody z nich spadne už nad oceánem, ale pÅ™esto se nám na pevninu, kde je život, dostane dostateÄné množstvà vody, které padá ve formÄ› srážek a vsakuje se do půdy - podzemnà vody, prameny a jsme opÄ›t u potoků, Å™ÃÄek a Å™ek. NÄ›která voda steÄe Äi spadne pÅ™Ãmo do potoků a Å™ek. A opÄ›t jsme u vypaÅ™ovánÃ.
NepÅ™Ãjemné to téma jistÄ› pro spoustu lidÃ, ale velmi důležité téma jsou právÄ› srážky - mluvÃme o srážkách celkovÄ›, dnes se dovÃme, že to nenà jen déšť a sněženÃ. V meteorologii srážky i dÄ›lÃme, rozliÅ¡ujeme. SpecielnÄ› rozliÅ¡ujeme i intenzitu srážek, trvánÃ. DalÅ¡Ã jsou znaky - na synoptických mapách, ale to necháme až na meteorologii a Ätenà synoptických map, které se s naÅ¡Ãm blogem nauÄÃte a popÅ™. se vÅ¡e také dovÃte na naÅ¡em webu. Dnes se budeme vÄ›novat srážkám, druhům srážek - rozdÄ›lenÃ, jejich intenzitÄ› a charakteru.
Druhy srážek
V meteorologii rozeznáváme vÃce druhů srážek. PoÄÃnaje klasickým deÅ¡tÄ›m, pÅ™es zimnà sněženÃ, až po ledové kroupy, snÄ›hové krupky nebo i mrholenÃ, což nenà déšť.
RozdÄ›lenÃ: (druhy srážek)
a) srážky v létě
- mrholenÃ
- déšť
- déšť + mrholenÃ
- kroupy
b) srážky v zimě
- snÃh
- déšť - Äasto mrzoucà na zemském povrchu (ledovka)
- déšť + snÃh (smÃÅ¡ené srážky)
- zmrzlý déšť
- sněhové krupky
- jehliÄky
- sloupeÄky
- destiÄky
- vÄ›tviÄky
- hvÄ›zdiÄky
- sloupeÄky s destiÄkou
Ano, to jsou vÅ¡e druhy srážek. V zimÄ› záležà na teplotÄ›, pÅ™i urÄité teplotÄ› mohou mÃt snÄ›hové vloÄky tvary výše uvedené. Jedná se sice o sněženÃ, ale v urÄité podobÄ› snÄ›hové vloÄky. V zimÄ› je tedy co se srážek týÄe "veseleji" a to pak platà samozÅ™ejmÄ› i o silnicÃch a chodnÃcÃch ve mÄ›stech. O tom pak podrobnÄ›ji (ledovka, náledÃ, zmrazky....) v dalÅ¡Ãm dÃlu vÄ›novaném teorii srážek - ke každém druhu srážek bude pak jistÄ› výklad.
Intenzita srážek
Jsou srážky slabé, silné, mÃrné, prudké. RozdÄ›lÃme si je opÄ›t z hlediska letnÃho obdobà (myÅ¡leno obdobÃ, kdy už se objevujà výhradnÄ› srážky deÅ¡Å¥ové až po dobu, kdy se zas naposledy objevujà srážky deÅ¡Å¥ové) a z hlediska zimnÃho obdobÃ. (zas naopak - sledovat budeme pro zmÄ›nu sněženà a tuhou podobu srážek) Neznamená to tedy, že se nemůže v zimÄ› vyskytnout déšť, v létÄ› už to pak naopak hlavnÄ› v nÞinách neplatÃ.
Silný déšť
Rozdělenà intenzity srážek
a) srážky v letnÃm obdobÃ
- mrholenÃ
- slabá přeháňka
- mÃrná pÅ™eháňka
- silná přeháňka
- prudká přeháňka
- slabý déšť
- mÃrný déšť
- silný déšť
- prudký déšť
- pÅ™Ãvalový déšť (spojen s bouÅ™kou)
- kroupy (malé - krupky, stÅ™ednà a velké Äi obrovské)
b) srážky v zimnÃm obdobÃ
- slabé sněženÃ
- mÃrné sněženÃ
- silné sněženÃ
- intenzivnà sněženà v kombinaci s vÄ›trem - bÃlá tma
- kombinace sněženà a deště (různé intenzity)
Charakter srážek
A jsme u charakteru srážek. Zda je charakter srážek obÄasný, pÅ™eháňky a nebo trvalé srážky.
OpÄ›t si srážky rozdÄ›lÃme do dvou hlavnÃch kategoriÃ:
Rozdělnenà charakteru
a) srážky v letnÃm obdobÃ
- dešťové přeháňky
- obÄasné mrholenÃ
- trvalé mrholenÃ
- obÄasný déšť
- trvalý déšť
- bouřka - kroupy
b) srážky v zimnÃm obdobÃ
- sněhové přeháňky
- obÄasné sněženÃ
- trvalé sněženÃ
- sněhová bouřka
- kombinace sněženà a deÅ¡tÄ› (obÄasné, trvalé)
Sněženà mÃrné
A pak už jen kombinujeme pro pÅ™esné urÄenà druhu srážek: napÅ™Ãklad obÄasné mÃrné sněženÃ, trvalý silný déšť, mÃrná snÄ›hová pÅ™eháňka atp.... V dalÅ¡Ãch dÃlech se nauÄÃme dalÅ¡Ã vÄ›ci s tÃmto spojené a to mezinárodnà symboly nejen srážek, ale i oblaÄnosti vÄ›tru a dÅ™Ãve než znaÄky se už pÅ™ÃÅ¡tÄ› můžete těšit na podrobnÄ›jÅ¡Ã povÃdánà o deÅ¡ti a mrholenà - jak vzniká, deÅ¡Å¥ové kapky a jak poznáme zda jde o déšť nebo o mrholenÃ.
MA 14.12.201 14:34
