Počasí v tlakové výši odborně nazýváno anticyklonálním počasí je z praktického hlediska počasí suché počasí, se slabým větrem nebo vládnoucím bezvětřím, jak již z názvu vyplývá, tak počasí s vysokým tlakem vzduchu a co se teplot a vládnoucío počasí na obloze týče, tak to můžeme rozdělit následovně:

> Na podzim s častými mlhami či nízkou oblačností, často celodenní v průběhu podzimu. Teploty jsou závislé na oblačnosti. (oblačnost= ráno tepleji, odpoledne chladněji - bezoblačná obloha= ráno chladněji než při oblačnosti a odpoledne tepleji) Teplotní inverze = tepleji ve vyšších vrstvách atmosféry - na horách. Co se týče slunečného počasí, to vládne také zpravidla jen ve vyšších polohách, kde je i čisté ovzduší.

Na konci léta a hlavně pak na podzim a v zimě, stéká chladný vzduch do údolí a tam se hromadí. Nad údolím studeného vzduchu se drží vzduch teplý - jednáse o teplotní únverzi. Na horáh jsou často teploty hodně vysoké v nížinách je "vlezlá" zima a zataženo, sychravo. Teplotní rozdíly jsou tedy veké a to i mezi dnem a nocí v letním období.

Působení tlakové výše přináší sucho, v letním či zpočátku podzimního období i nebezpečí vzniku požárů - známe i z letošního roku, kdy bylo babí léto velmi dlouhé. Nicméně se srážkovou téměř odmlkou existují příklady s mnohem delší dobou trvání, způsobují pak větší problémy a to i na tocích, kde vládne po delší době nedostatek vody.

Zásadní rozdíl je mezi letní a zimní tlakovou výší. Letní tlaková výše přináší krásné slunné počasí s teploty vysokými, tropickými, slabým větrem a přináší tak mnohem rychleji sucho i s nebezpečím požárů. Zimní tlaková výše pak přináší často teplotní inverze, nízkou oblačnost a mlhy i po celý den v nížinách a po delší době zhoršení ovzduší až do stavu smogu v určitých oblastech v ČR i velmi intenzivního smogu s dopadem na pohyb ve městech. Zimní tlaková výše může přinést i poměrně dost nebezpečné holomrazy, pokud před působením tlakové výše nenapadne sníh či napadne jen velmi slabá vrstva, nesouvislá sněhová pokrývka. Jako tomu bylo nříklad v roce 2009 na konce prosince. Sníh se pak dostavil až okolo 7. ledna 2010.

Na synoptické mapě najdeme označení H- tlaková výše. Na synomapách pro veřejnost se jedná o označení V - jako výše, aby byla mapa snáze pochopitelná. Tlaková výše a jejich nástup se pozná, pokud se za studenou frontou se protrhává oblačnost, ale ne příliš rychle - ale pozvolna ji ubývá. První den za SF (studenou frontou - bude probráno v tématu cyklona) je oblačnost protrhána minimálně či vůbec, přeháňky jsou ještě docela časté, druhý den je protrhána více a přeháňky jsou ojedinělé, maximálně místní a slabé. Další den je více méně polojasno. Ale pokud se protrhá oblačnost za SF velmi rychle, tak pak se většinou dostaví rychle opět zhoršení počasí - na další frontě. Ale není to pravidlem ale. pokud se oblačnostneprotrhává významněji vůbec, tak to znamená daší frontální systém.

Hřeben tlakové výše je pásmo vysokého tlaku bez uzavřených izobar na synoptické mapě, které odděluje dvě tlaové níže. Výběžek tlakové výše je jen tzv. kousek tl. výše, který vybíhá mezi tlakovými nížemi a zpravidla přináší krátkodobé zlepšení počasí mezi nížemi, někdy i velmi krátkodobé. V předpovědích často slýcháme.