V prvnÃm dÃlu teoretického tématu oblaÄnost byla vysvÄ›tlena základnà charakteristika oblaÄnosti, jejà důležitosti i zajÃmavosti. Dále byla pÅ™edstavena základnà klasifikace oblaků z hlediska třà základnÃch pater.
V druhém dÃlu se podÃváme na jednotlivé složeniny oblaků ze základnÃch vrstev, rozdÄ›lÃme si tuto oblaÄnosti do pater - výšek, také si popÃÅ¡eme zda pÅ™inášà srážky a jaké. Pro pÅ™esnÄ›jÅ¡Ã urÄenà o jakou oblaÄnost se jedná to je velmi důležité. Každá oblaÄnost ej jiná a nÄ›která pÅ™inášà srážky, jiná jen zÅ™Ãdka a nÄ›které nepÅ™inášà žádné srážky.
Klasifikace oblaků - druhé ÄlenÄ›nÃ
1. Vrstva cirrus (řasa)
- cirrostratus - oblaÄnost vrstevnatá, vysoká a srážky nepÅ™inášÃ. Vyskytuje se hlavnÄ› pÅ™ed pÅ™Ãchodem front, znaÄà tedy postupné zhorÅ¡ovánà poÄasÃ.
- cirrocumulus - je oblaÄnost také vysoká a kupovitá. Jedná se o malé kupky ve vysokých výškách. Srážky taktéž nepÅ™inášÃ.
2. Vrstva - alto (stÅ™ednÃ)
- altostratus - oblaÄnost stÅ™ednà vrstevnatá. PÅ™inášà mrholenÃ, slabé sněženÃ. Pohybuje se ve stÅ™ednÃch výškách okolo 6km.
- altocumulus - oblaÄnost pomÄ›rnÄ› vzhledovÄ› hezká, nepÅ™inášà srážky a taktéž se jedná o stÅ™ednà oblaÄnost ve formÄ› stÅ™ednÄ› velkých kup.
3. Vrstva - stratus (nÃzká)
- samotný stratus (mlha) viz pÅ™edchozà téma. PÅ™inášet může mrholenà Äi slabé sněženÃ.
- stratocumulus - oblaÄnost nÃzká a kupovitá. PÅ™inášà spÃÅ¡e mrholenà nebo slabé sněženÃ, ale vÄ›tÅ¡inou srážky nepÅ™inášÃ.
4. Vrstva - cumulus, nimbo a nimbus (kupovitá oblaÄnost, oblaÄnost pÅ™esahujÃcà jednotlivá patra)
- samotný cumulus - kupovitá oblaÄnost nÃzkého patra. Sám o sobÄ› srážky nepÅ™inášÃ, ale v urÄitém stádiu již může pÅ™inést mrholenà - slabé pÅ™eháňky Äi slabé sněženà - bude vysvÄ›tleno ve tÅ™etÃm dÃle oblaÄnosti.
- nimbostratus - je deÅ¡Å¥ová sloha, z názvu vyplývá, že pÅ™inášà srážky, Äasto trvalé a vydatnÄ›jÅ¡Ã a to déšť i sněženÃ. Vrstevnatá oblaÄnost, která pokrývá celou oblohu a způsobuje i temnost krajiny.
- cumulonimbus - bouÅ™ková kupa. BouÅ™ková oblaÄnost, mohutná a pÅ™esahujÃcà patra oblaÄnosti. ÄŒasto se dostává i do troposféry. PÅ™inášà vždy srážky a to Äasto prudké, ve formÄ› deÅ¡tÄ›, sněženà a také i krup. Existuje spousta nádherných tvarů této oblaÄnosti, patřà mezi velmi oblÃbenou oblaÄnost pro pozorovatele oblohy.
O tom, že toto nejsou vÅ¡echny druhy oblaků a že existujà jeÅ¡tÄ› odrůdy tÄ›chto oblaků se pÅ™esvÄ›dÄÃte ve tÅ™età Äásti tématu oblaÄnost. Také se podÃváme na rozpad oblaků a dalÅ¡Ã podobné pojmy a jejich vysvÄ›tlenÃ.
Nynà je Äas na pojem KONVEKCE A VZNIK OBLAKÅ®
Jak vzniká oblaÄnost - podrobnÄ›ji
Způsobuje ho výstupný proud vzduchu a tak se dÄ›je na poÄátku vzniku vÄ›tÅ¡iny oblaků. Jedná se o procesy, které vyvolávajà výstupné pohyby vzduchu ve formÄ› vzduchových bublin, vrstev.
Konvekce - pÅ™i sluneÄnÃm svitu nabývá zemÄ› velmi rozdÃlných teplot na malém územÃ. NapÅ™Ãklad vzduch nad asfaltovou silnicà má 48°C, (znáte v létÄ› pÅ™i bosém pohybu po silnici tÅ™eba od pláže) nad zralým obilÃm má 38°C, v lese 28°C a nad jezerem 22°C.
Teplý vzduch je lehÄà než chladný a vzduch nad asfaltovou sinicà je cca o 8% lehÄà než vzduch v lese - viz hodnoty výše. TeplejÅ¡Ã vzduch zaÄne ve formÄ› bublin (jako balóny) stoupat a tomuto se Å™Ãká konvekce. Ta je v zimÄ› vÄ›tÅ¡inou nulová Äi minimálnÃ, od jara zaÄÃná postupnÄ› stoupat a nejvÄ›tÅ¡Ã je v létÄ›, kdy právÄ› jsou velmi kontrastnà barvy v krajinÄ› a teplota tak lépe roste. Jak bubliny stoupajÃ, tak se ochlazujà a to do doby, než dosáhnou teploty rosného bodu = kondenzace a vznik oblaku. (postup zkrácen a co nejvÃce zjednoduÅ¡en)
PoužitÃ: tabulka hodnot teploty vzduchu z atlasu oblaků
MA 13.10.2011 13:59 |
