OblaÄnost, tedy základnà projev poÄasÃ, který musà existovat pro fungovánà pÅ™Ãrody a života na Zemi. Vždy, když nÄ›kdo klade otázku, jaké je u Vás poÄasÃ? Tak odpovÄ›Ä vÄ›tÅ¡inou znà jen prÅ¡Ã, po deÅ¡ti a dokonce vysvitlo slunÃÄko. Stále se jedná o oblohu a projevy Äi zmÄ›ny na nÃ. Málo kdy Vám dotyÄný lajk dodá tÅ™eba i údaj o teplotÄ›. MaximálnÄ› tedy Å™ekne po deÅ¡ti koneÄnÄ›, ale pÄ›knÄ› se ochladilo. PodÃvejme se na oblaÄnost z teoretického hlediska, jak vzniká - co to je, a jejà základnà dÄ›lenÃ. To bude 1. Äást teorie na téma OBLAÄŒNOST:
OblaÄnost a oblaÄné systémy (tlakové nÞe) jsou nedÃlnou souÄásti chodu poÄasÃ. Pokud by neexistovaly, sice by se poÄasà na daném územà nemÄ›nilo a neexistovaly by žádné bouÅ™ky, bouÅ™ek ani oÅ¡klivé deÅ¡tivé dny, ale také by nebyla voda a to by samozÅ™ejmÄ› nebylo možné. OblaÄnost je tedy dÃky vypaÅ™ovánà z oceánů a dalÅ¡Ãch vodnÃch ploch velmi důležitá pro pÅ™Ãnos "nové" vody pro dané územÃ. Co nám oblaÄnost může pÅ™inést dalÅ¡Ãho? TÅ™eba krásnou podÃvanou na obloze, duhy a dalÅ¡Ã optické jevy, krásné západy Slunce. Bez toho by ale bylo možno se obejÃt.
JednoduÅ¡e vÅ¡e zlé Äi oÅ¡klivé, je také pro nÄ›co dobré.

>> OblaÄnost hraje nÄ›kdy důležitou roli - co do krásy
Teoretické pojetà oblaÄnosti - oblaků
OblaÄnost je vlastnÄ›, jak bylo již Å™eÄeno pára - tedy soustava vodnÃch kapiÄek nebo ledových krystalků - v pÅ™ÃpadÄ› vysoké oblaÄnosti, kde jsou záporné teploty a nebo v pÅ™ÃpadÄ› bouÅ™kové oblaÄnosti v podobÄ› krup - vysvÄ›tleno dále. OblaÄnost vzniká kondenzacà a nebo konvekcà - konvektivnà oblaÄnost, dÃky stoupavým porudům pÅ™i pÅ™Ãznivých podmÃnkách - zejména v letnÃm obdobà = kupovitá oblaka, viz dále v rozdÄ›lenÃ.
Klasifikace (dÄ›lenÃ) oblaků
OblaÄnost dÄ›lÃme na tÅ™i základnà patra: cirrus, stratus a cumulus - použÃvajà se latinské názvy a zkratky Ci, St a Cu. ÄŒesky Å™asa, sloha (mlha) a kupa. Mlha je oblak stratovitý - nÃzký.
Cirrus je vysoká oblaÄnost skládajÃcà se z ledových krystalků a nacházà se velmi vysoko - až v 13km. Srážky nepÅ™inášà a je pÅ™edzvÄ›stà pÅ™ÃbÞà se zmÄ›ny poÄasà k horÅ¡Ãmu. (pÅ™Ãchod fronty = oblaÄnosti a srážek, vÄ›tru a zmÄ›ny poÄasà k horÅ¡Ãmu) VÃce na konci v zajÃmavostech o oblaÄnosti a jejÃm vlivu na chovánà poÄasà v budoucnu.
Stratus je vlastnÄ› mlha - oblak mlhovitý. Pokud je tedy u zemÄ› Å™Ãká se mu mlha - jinak se jedná o oblak typu stratus.
Cumulus je kupovitá oblaÄnost- věžiÄky, beránky - velmi pÄ›kná na pohled a může nabývat i pÄ›kných tvarů, napÅ™Ãklad tvarů pÅ™ipomÃnajÃcÃh nÄ›jaká zvÃÅ™ata, draky a jiné. ŘÃká se jà letnà oblaÄnost, protože je k vidÄ›nà pÅ™i vyÅ¡Å¡Ãch teplotách a dalÅ¡Ãch vhodných podmÃnkách potÅ™ebných ke konvekci - vznikajà z nà konvektivnà srážky a pokud pÅ™eroste do stádia bouÅ™kové oblaÄnosti, tak i bouÅ™ky. Je ve výšce oproti vysoké oblaÄnosti, pouze 2km. (o tÄ›ch nÄ›kdy pÅ™ÃÅ¡tÄ›)
>> pÅ™ÃÅ¡tÄ› také složeniny oblaků ze základnÃch druhů, aby se lépe dalo charakterizovat každý druh oblaku. Je jich spousta, oblaka se totiž umà tvarovat do mnoha různých útvarů, které si mohou být jen podobné.
ZajÃmavosti

>> PÅ™ibývajÃcà oblaÄnost veÄer - dost možný déšť v noci Äi ráno
Vysoká oblaÄnost naznaÄuje tedy zmÄ›nu poÄasà k horÅ¡Ãmu a to pÅ™esnÄ› pÅ™Ãchod teplé fronty. obloha zatažná souvislou vrstvou stÅ™ednà oblaÄnosti (o nà bude zmÃnka pÅ™ÃÅ¡tÄ›) znaÄà pÅ™echod frontálnÃho rozhranÃ. Zda bude v noci Äi ráno prÅ¡et, lze zjistit podle toto, pokud se veÄer oblaÄnost neprotrhává a naopak houstne - samozÅ™ejmÄ› to nenà jisté, ale pravdÄ›podobné. Pokud ráno uvidÃme na obloze oblaka ve tvaru hradeb, dost možná se objevà bÄ›hem dne bouÅ™ka.
Tyto zásady nemusejà platit vždy, ale poÄasà se takto dá odhadnout, protože se jedná o zásady, které vycházejà z běžného chodu v poÄasÃ.

>> I obyÄejná pÅ™eháňka/bouÅ™ka může pÅ™inést kromÄ› vláhy i podÃvanou
MA 2.10.2011 22:17 |