Bouřky s sebou mohou přinést i nebezpečné jevy a těmi jsou zvláště, vedle silné bleskové aktivity která je většinou přirozená, kroupy, silný vítr s nárazy a také přívalové lijáky, které vedou ke vzniku tzv. bleskových povodních, ale o těch bude řeč specielně v samostatném tématu.

> Silný vítr se tvoří v bouřkách téměř vždy. S bouřkami vítr přechodně zesiluje zpravidla vždy. Velmi silný či extrémní vítr s nárazy se ale neobjevuje tak často. Za připomenutí stojí například pás silných bouřek v létě 2009. Vítr je jedním z projevů bouřek, silný vítr s nárazy je už ale nebezpečným doprovodným jevem bouřek. V bouřce se může také ukázat tromba - částečné tornádo, nedosahující země. A nebo se může spustit přímo tornádo, tedy větrný vítr. O tom až přímo v tématu o tornádech.

> Přívalové lijáky jsou dalším projevem, a to nebezpečným, bouřek. Patří také mezi nebezpečné doprovodné jevy bouřek. Přívalový déšť, po jehož výskytu se rozvodní okamžitě hlavně malé toky a potoky a zatopí jindy suchá místa a také níže položená místa, což jsou i garáže, sklepy a při velmi silném přívalovém dešti i přízemní patra budov či domů, je prudký liják, při němž spadne i extrémní množství vody na daném místě (a to i o malé rozloze) za většinou velmi krátký čas. Bouřky s přívalovými dešti ale trvaly i dlouho, vracely se a v některých lokalitách to vypadalo, že jsou bouřkami snad začarované. Mluvíme o jaru a počátku léta 2009.

> Led v mracích, aneb krupobití - kroupy jsou velmi ničivým projevem bouřek. Jak vzniká led v mracích a kdy začnou kroupy vypadávat, na to se podíváme nyní. Na radarových snímcích jsou to "bílá" místa. Malé koupy mohou padat i při odrazech tmavě červené barvy, ale odrazivost 60dBZ - značena bílou barvou, při jejím výskytu jsou kroupy téměř jisté v dané lokalitě, jedná se o velmi místní záležitost. To platí ovšem o bouřkách celkově, kroupy jsou ještě více lokální záležitost než třeba silný vítr nebo bouřka celkově. Vyskytnou se jen v určitém místě.

Kroupy jsou ničivé, nejen že poničí majetek a plodiny na polích, ale zranit mohou i lidstvo a zvěř. Při velké velikosti i vážně. Vyvíjí se vysoko v oblaku a rotují, nabalují stále více ledových krystalků a tím pádem se zvětšují. Procházejí poté několikrát bouřkovým mrakem. Poté vypadávají z bouřkového oblaku, také právě, jak ukazuje i příklad výše, vypadávají jen krátce. Tzn. jen na části určitého území. Když máme město větší, mohou vypadávat jen, například na jižním okraji.

Microburst - k jeho vývoji dochází přibližně 5km nad zemí. Působí tam sestupné proudění a když vzduch narazí na zemský povrch, tak se jaksi rozlije do stran a vznikne tak silný vítr. Rozlišujeme tzv microburst suchý - tj. bez srážek = srážky nedopadnou až na zem = virga viz předchozí teorie. A nebo vlhký, kdy srážky dopadnou klasicky na zemský povrch.

Objevují se v zimním období v některých částech Evropy a severní Ameriky. Tyto bouře komplikují běžný život a pohyb ve městech. Jedná se o přívaly sněhu či ledu v kombinaci se silným větrem a nízkou teplotou, která se pocitově kvůli silnému větru jeví ještě nižší, než ve skutečnosti je. Dále se vyskytuje jev, kterému se říká tzv. "bílá tma". Téměř nebo zcela nulová viditelnost.Pro dopravu je toto nejhorší počasí - je zcela nemožná. Ledové bouře pak přinášejí ledovku, která se drží na všech možných předmětech. Mrznoucí déšť pokryje vše do ledu, taktéž velmi komplikuje běžný chod ve městech a způsobuje kalamitní situaci. Led se tvoří nejen na povrchu země - chodnících, silnicích, ale i na všech ostatních předmětech a také na rostlinách a větvích stromů, které pak pod tíhou ledu praskají.

Kdy déšť zmrzne? - vysvětlení také najdete v předchozí teorii o ledovce

Pokud dešťové kapky projdou studenou vrstvou u zemského povrchu, tak vzniká buď sněhová krupice a nebo déšť obalí předměty a větve stromů ledem. Pak-li že dešťové kapky zmrznou až po dopadu na zemský povrch - vzniká kluzká ledovka. Viz tedy také téma teorie srážek! Zimní srážky.