Trocha historie
Jaké byly povÄ›trnostnà tradice, jak meteorologie jako vÄ›da zaÄÃnala - co poÄasà a renesance a dalÅ¡Ã zajÃmavosti z doby historické - významné osobnosti, kteřà se podÃleli na vzniku zákonů a vynálezci v souvislosti s touto vÄ›dou.
Had pÅ™inášà déšť - had podle dÅ™ÃvÄ›jÅ¡Ãch poÅ™ekadel ukonÄoval obdobà sucha, pÅ™inesl déšť.
Prvnà pozorovatelé poÄasà - ÄÃnský pozorovatel vyvinul kalendář s rokem rozdÄ›leným na 24 festivalů, pro každý popsal charakteristické poÄasÃ.
SrážkomÄ›r - prvnà zmÃnka pocházà z Indii cca v roce 300 pÅ™. n.l. a pozorovánà oblohy umožnilo pozorovatelům i prvnà pÅ™edpovÄ›di poÄasÃ. A SyÅ™ané si spojovali halové jevy s pÅ™Ãchodem deÅ¡tÄ›.
Kniha "Meteorologica" - Aristoteles 384-322 pÅ™.n.l.: To byly poÄátky snah o pochopenà poÄasà z hlediska vÄ›deckého. A titul knihy poté umožnil vznik vÄ›dy, která e poÄasÃm zabývá a to - Meteorologie. Theophrastus poté pokraÄovat a vydal dÃlo "Znaky poÄasÃ", to popisovalo 50 pÅ™Ãznaků bouÅ™ky, 80 deÅ¡tÄ› a 45 vÄ›tru. Správné závÄ›ry, ale i dezinformace - to vÅ¡e dÃlo obsahovalo.
Galileo Galilei - vůdÄà osobnost co se týÄe vÄ›dy poÄasÃ, výzkumu atmosféry a nejbližšÃho vesmÃru.
Je vynálezcem teplomÄ›ru a postavil také prvnà optický dalekohled, dÃky nÄ›muž je možné pozorovat oblohu.
Objevovánà oblohy - Galileův teleskop, dnes je jeho rekonstrukce vystavena v Itálii, tÃmto odhalil, že ZemÄ› obÃhá kolem Slunce.
Leonadro Da Vinci byl umÄ›lec, vÄ›dec a technik. Zasloužil se o znovuobjevenà zájmu porozumÄ›t pÅ™ÃrodnÃm jevům. Studoval optické jevy v atmosféře a sestavil mnoho měřÃcÃch pÅ™Ãstrojů.
Benjamin Franklin pÅ™ipravil v roce 1752 průlomový experiment. PÅ™ipojil telegraf k létajÃcÃmu drakovi a pustil ho do bouÅ™kové oblaÄnosti, experiment pÅ™ežil a dokázal, že je blesk elektrický výboj. Již v roce 1743 publikoval analýzy bouÅ™kových systémů. Vedle Prokopa DiviÅ¡e je také vynálezce bleskosvodu.
Detailnà dennà povÄ›trnostnà mapy a statistiky zaÄala tajná služba armády USA sestavovat již v roce 1870. TÃm byla vytvoÅ™ena pÅ™edpovÄ›Ä poÄasÃ, která pÅ™ipravovala veÅ™ejnost na chovánà poÄasà do budoucna. Mapy byly postupnÄ› stále vÃce podrobné.
Jedna z prvnÃch meteostanic byla sestavena již v průbÄ›hu 18. stoletÃ. Mladý vÄ›dec Newton pak položil základy dneÅ¡nÃm PC modelům poÄasÃ. A.Celsius zkonstruoval Celsiův teplomÄ›r.
PrvnÃm výpoÄetnÃm strojem na svÄ›tÄ› byl ÄÃslicový poÄÃtaÄ, postaven ve 40. letech 20. stoletà v USA. Radarové snÃmky - pÅ™Ãstroj byl vyvinut v 50.letech 20. stoletà ve V.Británii a zobrazoval odrazy deÅ¡Å¥ové a bouÅ™kové oblaÄnosti - dalÅ¡Ã velký průlom meteorologie.
Ve 30.letech 20.stoletà bylo provozováno letadlo, které bylo pÅ™izpůsobeno pro pozorovánà v troposféře. bylo schopno konstruovat povÄ›trnostnà mapy pro hornà troposféru, dalÅ¡Ã velký zlom v meteorologii. PoÄátek 20. stoletà byl tedy poÄátkem modernà meteorologie, byly položeny základy pÅ™edpovÄ›di poÄasÃ.
V dubnu 1960 byla vypuÅ¡tÄ›na polárnà družice, poskytovala informace o poÄasà z velkých Äástà ZemÄ› v krátkém Äase. Byly ve srovnánà s dneÅ¡nÃmi velice primitivnÃ. Sledovaly ale pohyb oblaÄnosti v reálném Äase. V 60.letech Å¡el vývoj družic velmi rychle dopÅ™edu.
/PoužitÃ: VOP PoÄasÃ/
MA 28.3.2012 15:27