Srážky (2) - déšť a mrholení
Přidal/a METEO AKTUALITY dne 21.12.2011 15:21
V minulém teoretickém tématu byly vyjmenovány druhy srážek co do základních druhů, charakteru a intenzity vždy s rozdělením na srážky v letním a zimním období - počítaje s kladnými teplotami v létě a zápornými v zimě. O tom, že se déšť nebo mrholení může vyskytovat i v zimě není ani pochyb.

Dnes se zaměříme na podrobnější popis druhu srážek a tím je: déšť a mrholení

Mrholení
O mrholení jde, pokud jsou kapky, nazývány v tomto případě jako kapičky, s průměrem menším než 0,5mm a přináší většinou velmi malé srážkové úhrny - většinou neměřitelné srážky, ale v případě delšího trvání může přeci jen nějaké srážkové úhrny přinést. Padá často z nízké oblačnosti typu stratus či stratocumulus.

Déšť
Za déšť považujeme už kapky vody o průměru téměř nerozeznatelného od mrholení a to od 0,5mm až do 5mm. Déšť už přináší srážkové úhrny a někdy velmi vyoké až extrémní. Sprška, sprcha - tak se nazývá často situace, když někdo venku zmokne. Někdy je to možná až slabé slovo. Oblačnost někdy pustí na zemský povrch skutečně velké množství vody - příkladem mohou být prudké srážky či dokonce přívalové lijáky. Podívejme se pdorobněji na druhy deště:
Déšť
Zvláště v létě se z oblaků mohou "sypat" pořádné kapky

>> Slabý a nebo -li drobný déšť, srážkový úhrn nižší než 25mm/24hodin, mírný déšť přinese 25-76mm/24hodin a silný déšt pak více než 76mm/24hodin. Poté lze klasifikovat déšť i jako extrémní a to s extrémními 24hodinovými srážkovými úhrny, které se mohou pohybovat například i od 150 do 200mm za den a podobně.

Trvalé deště jsou přinášeny oblaky typu nimbostratus, česky tedy dešťová sloha - více v tématu klasifikace oblaků - první pokračování a prudké lijáky či přívalové deště padají z mohutných cumulonimbů aneb bouřkových oblaků - více v teorii klasifikace oblaků - třetí pokračování.

Déšť z čistého nebe?
Ano je to možné. Pokud vane čerstvý vítr ve výšce, tak je možné, že srážky vypadávající ze vzdáleného oblaku unáší a to i daleko od místa působení oblaku a to do míst, kde je zrovna protrhaná oblačnost - případ hlavně co se přeháněk týče, a tam v mítě, kde je třeba i polojasno se objevují srážky. Naopak v místě, kde se oblak nachází nemusí moc pršet a nebo dokonce neprší vůbec.

To také platí, když se srážky vypadávající z oblaků cestou k zemskému povrchu vypaří a k zemi již nedopadne nic. Tomu jevu - srážkám v dálce nedopadajícím na zemský povrch se říká "virga". Ta se může přemeněnit ve srážky dopadající k zemi, ale do té doby než se tak stane, nelze virga zařadit do klasifikace srážek a považovat za srážky.

Příště nás čekají zimní srážky a kroupy a také další tvary zimních srážek - sněhových vloček - viz výpis v tématu druhy srážek.

MA 21.12.2011 15:21