Obecně co je bouřka - jedná se o elektricky aktivní oblak, zpravidla cumulonimbus, (viz poslední pokračování tématu oblačnost) který je velmi mohutný a jak již víme, nebo když se vrátíme do zmíněného tématu, tak zjistíme, že je to oblak přesahující hranice pater oblačnosti. Je to oblak mohutný, na pohled velmi pěkný a fotogenický. Za bouřkami a focením právě cumulonimbů, příchodu bouřek a průvodních jevů bouřky, popřípadě pak následků bouřek, vyjíždějí právě zájemci o tyto jevy - říká se jim pozorovatelé bouřek, od slova storm bouřka, tedy stormchaseři. Dáme Vám tipy na některé stránky právě těchto nadšenců do bouřek, lidově nazývaných lovci bouřek.

Stránky amatérských pozorovatelů bouřek, předpovědní stránky pro konvektivní jevy:

Stránka: bouřky.cz (ASS)

Tým pozorovatelů bouřek: Tornáda a bouře

Předpovědní amatérské stránky konvektivních jevů: SKYWARN a ESTOFEX

Blog: Mbourky

---

Bouřkový oblak cumulonimbus se vyvíjí z kupovitého oblaku cumulus. Oblak cumulus při vhodných podmínkách roste, nabývá a zvětšuje se. Pokud vrchní část oblaku cumulus odráží paprsky Slunce, tak oblak roste. Při růstu cumulu se oblak zvětšuje a může tedy dosáhnout rozměrů velkých až obrovských a přerůst v bouřkový cumulonimbus, vytvořit tedy bouřku. Blesky se mohou objevit už v samotném cumulu.

Opačný případ je ten, že cumulus propouští sluneční paprsky a postupně světlá, přestal již růst a rozpadá se.

Při přechodu studené fronty a nebo mimo frontu konvekcí vzniká oblak - kupovitý oblak, tedy cumulus. Vzduchová hmota stoupá, tzv. stoupavé proudy. Při nestabilitě vzduchu dochází i nadále ke stoupání teplého vzduchu a narůstání oblaku a to právě v případě vzniku bouřky až do stádia oblaku cumulonimbus - přeroste. Srážky se spustí, když oblak dosáhne tropopauzy a přestane již narůstat, naopak se naplníledovými krystaly. Studený vzduch pak začne klesat = projevuje se to blesky, intenzivními srážkami. Jakmile studený vzduch ochladí zemský povrch a již žádný teplý vzduch se v mraku nenachází, tak se cumulonimbus rozpadá. Fáze rozpadu, po níž zůstanou jen oblaka vysoká a střední, je ještě spojena částečně se srážkami, ale již bez bleskové aktivity, déšť slábne a nakonec ustane. Nemusí to být celý proces, může se proces totiž opět obnovit a opět se může začít vytvářet další bouřková buňka, pokud jsou k tomu stále vhodné podmínky, tedy dostatečně teplý vzduch. Proto se bouřky nejčastěji tvoří přes den, maximálně ještě večer. Někdy ovšem doznívají i zpočátku noci, když jsou výborné podmínky a přechází studená fronta, bouřit může i v noci, ale s mnohem slabší intenzitou než by tomu bylo přes den. Jen zřídka se bouřka objeví brzo ráno, ráno či dopoledne. To musejí být podmínky extra dobré.

Průvodní jevy bouřek, které zde vyjmenujeme najdete ve slovníčku pojmů z meteorologie, který chystáme: squall line, shelf cloud, wall cloud, downburst, húlava a další, které vysvětlíme ve slovníčku, který bude jistě přehlednější než hledat pojmy v různých tématech, která jsou obsáhlá.

Vznik bouřky záleží na spoustě faktorů, které se jen málo kdy sejdou na vhodných hodnotách pro vznik, vývoj a trvání bouřky. Lovci bouřek právě bedlivě sledují předpovědi těchto veličin. Předpovědi těchto veličin najdete v různých předpovědních modelech.

TIP: V sekci odkazy/předpovědní modely na naší stránce najdete modely, které předpovědíají hodnoty pro veličiny, které značí například pravděpodobnost výskytu bouřek, jejich sílu či trvání.

Jak se chovat, když nás překvapí bouřka ve volné krajině?

17.7.2010 - významný bouřkový den

• nechodit pod stožáry vysokého napÄ›tí, pod stromy
• nezdržovat se v okolí vodních ploch a vodních zdrojů
• neschovávat se do stodol ani do automobilů
• neschovávat se pod plechové stÅ™echy či jiné stÅ™ech s kovovou a plechovou konstrukcí
• nejezdit na kole, nebÄ›hat

• jít na vyvýšené místo, ne moc, ale na místo, které nemůže zatopit voda
• schovat se v bezpečném stavení, bez kovu, plechu a bez stožárů a stromů v okolí, nejlépe do stavení vybaveného hromosvodem
• pokud nic není blízko, skrčit se
• dále sklonit hlavu mezi kolena
• a pak už jen čekat až bouÅ™ka pÅ™ejde, poté lze bezpečnÄ› odjet či odejít