Duha, klasická a jistÄ› vÅ¡em známá, jedná se samozÅ™ejmÄ› o optický jev ke kterému jsou potÅ™eba dva základnà faktory. Co takhle koróna, halo nebo vedlejÅ¡Ã Slunce? Existuje spousta optických jevů jistÄ› velmi málo známých, které jsou spjaté napÅ™Ãklad jen s vysokou oblaÄnostà a podobnÄ›. O tÄ›ch hlavnÃch si budeme v tomto tématu povÃdat, zaÄneme u nejznámÄ›jÅ¡Ãho Äi nejznámÄ›jÅ¡Ãch a skonÄÃme u pravdÄ›podobnÄ› velmi málo známých jevů v atmosféře. U vÄ›tÅ¡iny optických jevů hraje roli oblaÄnost a Slunce.
Duha
U oblaků pÅ™esahujÃcÃch hranice pater - Cb, Ns je jedineÄným jevem.
Duha je velmi pÄ›kný a Äastý optický jev. VeÅ¡keré optické jevy, jak se za okmažik pÅ™i Ätenà Älánku dovÃte, jsou vÄ›tÅ¡inou ne pÅ™ÃliÅ¡ zajÃmavé, ale i když jsou zajÃmavé, tak nejsou barevné.
Duha se objevuje velmi Äasto pÅ™i promÄ›nlivém poÄasÃ, kdy panujà bÄ›hem dne pÅ™eháňky a rychle se stÅ™Ãdá oblaÄnost tzn. za pÅ™eháňkou se rychle vyjasnà a Slunce osvÃtà oblaky, vznikne pak dÃky kombinaci sluneÄnÃch paprsků a na odcházejÃcà pÅ™eháňce dÃky srážkám putujÃcÃm k zemi, duha. Existuje duha hlavnà a vedlejÅ¡Ã. Duhu vedlejÅ¡Ã poznáme tak, že nenà tak výrazná jako je duha hlavnÃ. Je to tzv. dvojitá duha a to ta ménÄ› výrazná - duha vedlejÅ¡Ã. Vzniká tedy lomem sluneÄnÃch paprsků, které dopadajà na deÅ¡Å¥ové kapky. Jednoduchý, ale velmi pÄ›kný jev, který znajà jistÄ› už i menÅ¡Ã dÄ›ti.
Na tomto obrázku je vidÄ›t tzv. dvojitá duha. Duha hlavnà - výraznÄ›jÅ¡Ã a tedy ta spodnà a duha vedlejÅ¡Ã nad nà která nenà v tomto okamžiku již celá viditelná, nýbrž mizÃ
A na této fotografii je to velmi podobné, zachyceny jsou konce duh. Duha hlavnà je zde velmi dobře patrná - je výrazná, duha vedlejšà vpravo je o poznánà méně výrazná
V obou pÅ™Ãpadech z praxe se jednalo o pÅ™eháňku, ve druhém to bylo dokonce původnÄ› i bouÅ™ka. Jednalo se o krátké pÅ™eháňky v rychlém sledu se stÅ™ÃdánÃm oblaÄnosti. Prvnà byla odpolednà z 19.6.2011, kdy se stÅ™Ãdala oblaÄnost jako o závod a ze skoro jasna bylo co nevidÄ›t zataženo s intenzivnà pÅ™eháňkou a druhé foto je z 9.8.2011, kdy také duhy nebylo obtÞné spatÅ™it.
Malé halo, vedlejšà slunce
Optické jevy sice ménÄ› Äasté než duha, ale i tak jsou to pomÄ›nrÄ› známé optické jevy. Jedná se také o ÄásteÄnÄ› barevné optické jevy, ale již ne tak výrazné jako tomu bylo u duhy. VedlejÅ¡Ã slunce se nazývajà odbornÄ›ji parhelia. Malé halo je optický jev Äastý, ale ménÄ› Äasto je úplný. Jinými slovy halo, nebo-li oblouk Äi jinými slovy kruh kolem Slunce Äi MÄ›sÃce. AÄ to nenà na prvnà pohled jako u duhy patrné, tak je to také barevný jev. VedlejÅ¡Ã slunce je jev spjatý s halovým obloukem, ale může se objevit na obloze i bez nÄ›ho. Jedná se tedy o odraz ledových krystalků, které se nacházejà právÄ› ve vysoké oblaÄnosti, a Slunce popÅ™ÃpadÄ› MÄ›sÃce, což jsou právÄ› zdroje svÄ›tla. Nejsou to jevy sahajÃcà k zemi jako je duha, ale jsou to jevy vyskytujÃcà se vysoko v atmosféře a jsou spjaty s vysokou oblaÄnostÃ, která se tvořà ve výšce 13000m. S pÅ™ibývánÃm vysoké cirrovité oblaÄnosti je spjata zmÄ›na poÄasà k horÅ¡Ãmu, což se také v nÄ›kterém z dalÅ¡Ãch povÃdánà dozvÃte a také je zmÃnka o náznacÃch zmÄ›ny poÄasà k horÅ¡Ãmu Äi lepÅ¡Ãmu již v tématu oblaÄnost. A proto bývá právÄ› halo náznakem pÅ™Ãchodu deÅ¡tÄ›. LidovÄ› Å™eÄeno kruh kolem MÄ›sÃce - bude prÅ¡et. Nenà to samozÅ™ejmÄ› zcela jisté, ale je to pravdÄ›podobné na základÄ› tÄ›chto souvislostà a nemusà zrovna pÅ™ijÃt déšť do daného mÃsta pozorovánà tohoto jevu, ale o 2km dále již tÅ™eba ano. To už jsou zas vychytávky poÄasÃ.
Cirkumzenitálnà oblouk
AÄ se zdá být možná neznámým optickým jevem, tak je to vedle duhy Äastý barevný optický jev, ale duha to nenÃ. Na obloze se objevuje oproti duze na mÃstech, kam se vÄ›tÅ¡inou nedÃváme. Objevuje se pÅ™Ãmo nad námi - tedy v nadhlavnÃku, jinými slovy v zenitu. Odtud tedy název cirkumzenitálnÃ. ÄŒasto vyskytuje s jevem vedlejÅ¡Ã slunce, který byl popsán výše, takže pokud vidÃme vedlejÅ¡Ã slunce, je Å¡ance, že v nadhlavnÃku uvidÃme i cirkumzenitálnà oblouk. Tento oblouk nenà nikdy vidÄ›t celý, ale jen jeho polovina nebo spÃÅ¡e jen Ätvrtina.
Koróna
Jedná se o optický jev na stÅ™ednà oblaÄnosti. Koróny se objevujà kolem Slunce, ale i kolem MÄ›sÃce a jedná se o kruhy tvoÅ™ené vodnÃmi kapiÄkami. Koróny jsou vidÄ›t spÃÅ¡e kolem MÄ›sÃce, když je tedy málo svÄ›tla. Tvořà ji nÄ›kolik barevných prstenců, vnitnÅ™Ãmu kruhu se Å™Ãká i aureola. Koróny vznikajà ohybem svÄ›telných paprsků na vodnÃch kapiÄkách nebo ledových krystalek sÅ™ednÃch oblaků.
Parhelický kruh
Asi málo kdo ho vidÄ›l a và o co se pÅ™esnÄ› jedná. Je to ménÄ› se vyskytujÃcà optický jev v atmosféře. V ovzduÅ¡Ã se vyskytujà za vhodných atmosferických podmÃnek ledové krystalky, které se vznášejà ve vzduchu. Vydávajà pak pÅ™i výskytu ve svislé poloze v kombinaci se Sluncem optické jevy a to i svÄ›telný pruh, který se objevuje nalevo i napravo od Slunce a to je právÄ› parhelický kruh. ÄŒasto je jen málo výrazný, tedy málo viditelný.
To jsou hlavnà optické jevy, tedy celá hlavnà teorie optických jevů. UrÄitÄ› je velmi zajÃmavé, pozorovat na obloze Äi v atmosféře, zda se nám nÄ›jaký optický jev nemihne. ÄŒasto bude asi k vidÄ›nà duha, koróna nebo halo.
PÅ™i pÅ™Ãpadném lovu optických jevů, hodnÄ› zdaru.
/použitÃ: atlas oblaků/
MA 4.1.2012 16:16 |